Sestavení solárního systému

18. května 2008 v 23:06 | Jirka |  Svépomocná výroba slunečního kolekotru
Příslušenství k solárním kolektorům můžete zakoupit zde.
Sestavení systému jsem začal tak trochu při výrobě kolektoru, kdy jsem do sebe zasunoval, vyústí jednotlivých kolektorů a kontroloval jsem, zda do sebe pasují. To je nutné ještě vyzkoušet před nanesením solárního nátěru a zasklením, protože se dá ještě odstranit nějaká ta drobná nepřesnost.
Aby měly sluneční kolektory co největší zisk, musí být natočeny na jih, kdy samozřejmě nějaký stupeň na východ nebo na západ nehraje, až tak velkou roli. Poté je důležité nastavit sklon kolektorů, protože slunce je v jiném úhlu v zimním i letním období a abych kolektorům zvedl na účinnosti, vyrobil jsem stojan, který se dá nastavovat jak na letní tak na zimní provoz. Stojan jsem zhotovil z jeklů 3x3cm. Kdy jsem do jeklu navrtal díry a vše jsem sešrouboval, viz foto.
Ve spodní části stojanu jsem navrtal díry ve vzdálenosti 10 cm od sebe, aby se daly kolektory upravovat v rozmezí 30 až 90o .
Tyto stojany jsem spojil v dolní a horní části spojovacím jeklem a sešrouboval, úchyty na kolektory jsem zhotovil z pásoviny, které jsem nejprve předvrtal díry a přišrouboval jsem je ke spojovacímu jeklu v dolní i horní části. Do takhle připraveného stojanu jsem začal vkládat jednotlivé kolektory.
Jednotlivé kolektory jsem propojil pomocí Cu nátrubku 15 mm a spájel. Pozor, nesmí se spájet, vyústí kolektoru ke kolektorovému rámu a to z důvodu, že je měď se při zahřívání roztahuje a kolektory by mohly popraskat. Vše se pak vytěsní izolací, která se udělá o trochu větší a umístí se mezi jednotlivé kolektory. Po usazení všech kolektorů jsem pásoviny sešrouboval samořeznými šrouby do kolektorového rámu, kdy jsem před sešroubováním nanesl do předvrtaných dírek od pásovin silikon, abych zamezil vniknutí vody do kolektoru. Na začátku kolektorového pole jsem naletoval mosaznou přechodku se závitem 15mm venkovní závit 3/4" a to proto, aby šla přišroubovat mezi kolektorovým polem a rozvody nerezová ohebná trubka a mohlo se s kolektorovým polem měnit na požadovaný úhel dle ročního období.
Na rozvod ke kolektorům jsem použil Cu trubku 15mm, kdy veškeré záhyby jsem prováděl opět 90o oblouky. Kolínka nejsou vhodné pro velký odpor průtoku. Na rozvod jsem použil izolaci Aeroflex DN 15 tloušťka izolace 19 mm. Na konci rozvodu u kolektoru jsem napájel opět přechodku 15mm z venkovním závitem 3/4", pro uchycení nerezové trubky o průměru 18 mm. U kolektorů meandrového typu není nutné v nejvyšším bodě instalovat odvzdušnění.

Čerpadlová skupina a schémat zapojení systému.
1. nepřímotopný ohřívač TUV
2. separátor vzduchu
3. odvzdušňovací Ventil
4. pájecí kulový ventil 15 mm
5. napoštěcí a vypouštěcí ventil
6. radiátorové šroubení
7. pajecí Cu oblouk 90o
8. expanzní nádoba
9. kolový ventil s ze šroubením na oběhové čerpadlo
10. oběhové čerpadlo WILO 25/4 ST
11. zpětná klapka mosazná 1/2"
12. solární pojišťovací ventil
13. Manometr 6 bar.
14. teploměr s jímkou, 15. T- Kus Cu pájecí 15m 16. přechodka na Cu trubku 15 mm
17. T - Kus pájecí 15 mm vnitřní závit 1/2"







Samotížný systém
Okruh solárního systému
SV - studená voda
TV - teplá voda
Separátor vzduchu
K řízení solárního systému jsem použil analogovou regulaci SR 1.1 od firmy Regulus. Regulaci jsem napojil dle přiloženého návodu.
Pokud je kabel u jednoho z čidel krátký, lze jej nastavit, obyčejnou dvojlinkou ( splétaný vodič ). Pozor kabel ( dvojlinka ) nesmí být stíněný.
Průřez dvojlinky se určí podle délky.

Maximální délka prodloužení je 100m.
Minimalizujte množství montážních krabic a svorkovnic
délka připojení: do 25m průřez: 0,25 mm2
délka připojení: do 50m průřez: 0,5 mm2
délka připojení: do 100m průřez: 1,0 mm2

• teplotní a mechanická odolnost použitého vodiče musí odpovídat prostředí, kterým vodič prochází.


Jelikož jsem použil nepřímotopný bojler, který nebyl vybaven jímkou na čidlo, tak jsem ve středu výměníku vyvrtal podélný otvor ve velikosti čidla a to přes krycí plech i izolaci, až na samotnou nádrž. Poté jsem si zhotovil ostrý háček se kterým jsem ve spodní části otvoru odchlípl izolaci od nádrže a do vzniklého prostoru jsem zasunul čidlo a to do půlky délky čidla. Na zbylou část čidla jsem položil alobal, dále jsem s alobalem vyplnil zbylý prostor kolem čidla do roviny, že čidlo nešlo vidět. Zbytek prostoru jsem vyplnil izolací.
Pár užitečných slov k expanzní nádobě (zdroj odborná literatura)
Protože se objem tekutiny v solárním okruhu stoupající teplotou zvětšuje, je nezbytné instalovat expanzní nádobu. Plní v podstatě tři úlohy:
přijímá přebytek kapaliny do zásoby, zachycuje kapalinu při jejím roztahování v důsledku zahřívání v solárním okruhu a zachycuje kapalinu vytlačenou v důsledku vzniku páry v kolektoru.

Při výpadku elektrického proudu nebo provozní poruše za plného slunečního svitu dochází v kolektorech k tvorbě páry. Stejně je tomu, když regulace vypne čerpadlo, protože zásobník již dosáhl nejvyšší přípustné teploty (běžný stav za letního slunečného počasí). Vznikající pára rychle vytlačuje kapalinu z kolektorů. Aby bylo možné zvládnout i tento problém, je expanzní nádoba dimenzována tak, aby mohla pojmout veškerou kapalinu obsaženou v kolektorech, navíc k přebytkům objemu vznikajícím teplotní roztažností kapaliny, až po bod varu. Tak je dosaženo toho, že ani v extrémních podmínkách nedojde k otevření pojistného ventilu. Při klesající teplotě absorbéru pára kondenzuje a zařízení se znovu naplňuje kapalinou z expanzní nádoby. Odvzdušňovat není co, protože v kolektoru byla pára a nikoli vzduch. Během parní fáze se nesmí provádět odvzdušňování, protože jinak tepelné médium ve formě páry unikne ze systému a je ztraceno.
Spočítal jsem si kapalinu v systému a to tak, že jsem naplnit metrovou Cu trubku 15mm a zjistil jsem obsah 1 m trubky a podle použitých trubek v celém systému jsem zjistil přibližný obsah soustavy a k tomu jsem ještě připočítal obsah výměníku v bojleru, který jsem odhadl. Pokud obsah kapaliny je na hraně je lepší použít expanzní nádobu větší.

Výpočet provozního tlaku soustavy (zdroj odborná literatura)

Přetlak v solární soustavě se stanoví podle vztahu

p = 1,3 + (0,1 h)

p…tlak v solární soustavě [bar]
h…výška od manometru do středu kolektorového pole [m]

Výpočet přednastaveného tlaku expanzní nádoby
Výchozí přetlak v expanzní nádobě upravte před naplněním systému oproti vypočtenému přetlaku soustavy na hodnotu

o 0,5 bar nižší.
p exp = p - 0,5 [bar]

K nastavení přetlaku použijte běžný tlakoměr pro kontrolu tlaku v pneumatikách s odpovídajícím rozsahem.
Expanzní nádoba má pod víčkem běžný automobilový ventilek.

Příklad výpočtu provozního tlaku a tlaku v expanzní nádobě
Příklad výpočtu provozního tlaku soustavy
Výška od manometru do středu kolektorového pole:

h = 10m

Přetlak v solární soustavě (na tuto hodnotu se natlakuje solární systém):
p =1,3 + (0,1 h) = 1,3 + (0,1 . 10) = 2,3 bar
Příklad výpočtu tlaku v expanzní nádobě

Přednastavený tlak v expanzní nádobě se upraví před napuštěním systému na hodnotu:
p exp = p - 0,5 = 2,3 - 0,5 = 1,8 bar
Před plněním systému jsem provedl zkoušku těsnosti a to tak, že jsem napouštěcím ventilem pustil do systému vzduch, kompresorem z ledničky, kdy jsem systém natlakoval na 3,5 atmosféry. Poté jsem mýdlovou vodou a štětcem vyzkoušel všechny spoje. Když bylo vše v pořádku, odpájel jsem nátrubek s venkovním závitem na Cu trubkách u nerezové trubky a navlíkl jsem izolaci na trubky, abych izolaci nemusel podélně naříznout. Na nerezovou ohebnou trubku jsem použil izolaci Aeroflex DN 18 tloušťka izolace 19 mm. Izolaci jsem navlékl, až po teploměry.
Uchycení rozvodu na zdi.
Do prvního kolektoru jsem vložil čidlo, drát od čidla jsem zamázl silikonem.
Plnění systému jsem provedl tlakovou ruční pumpou, kterou jsem si zapůjčil u místního vodaře a to tak, že jsem otevřel napouštěcí ventil č. 5 a výpustný ventil č. 5 a zavřel jsem ventil č. 4. Systém jsem napustil nemrznoucí solární kapalinou. Systém jsem plnil přes napouštěcí ventil č. 5, kdy vypouštěcím ventilem č. 5 se mi vracela kapalina spět do tlakové pumpy. Když se v kapalině již neobjevovaly vzduchové bublinky, tak jsem zavřel výpustný ventil č. 5 a otevřel ventil č. 4 a napouštěcím ventilem č. 5 jsem poté pomocí pumpy systém natlakoval na požadovaný tlak dle nainstalovaného manometru a poté jsem napouštěcí ventil č. 5 uzavřel. Plnění systému se může udělat také jakýmkoliv zahradním čerpadlem, který má dostatečný výtlak, přitom se používá stejného postupu. Ventil č. 4, který je umístěn u separátoru vzduchu musí být po celou dobu plnění otevřen.
Spustil jsem oběhové čerpadlo od solárního systému asi na 2 min, poté jsem uzavřel ventil č. 4 umístěný u separátoru vzduchu, zastavil oběhové čerpadlo a počkal asi minutu a odvzdušňovacím ventilem jsem vypustil vzduch. To jsem opakoval tak dlouhou, až již v soustavě nebyl vzduch žádný.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kaja Kaja | E-mail | 11. června 2008 v 14:19 | Reagovat

Jirko jsi borec až k vám přijedu tak se na to musím dobře kouknout . Zdraví tě

strejda.

2 Honza Jančík Honza Jančík | 22. června 2008 v 20:21 | Reagovat

čau, kamaráde teda tak to by se Ivan Langrů divil co mám v manšaftu za technika, smekám kloubou a klaním se až k zemi, gratuluji

3 Adam Adam | E-mail | 28. října 2008 v 11:59 | Reagovat

Jsi vesna, za náklady které uvádíš by jsi koupil orig. panely, které mají několikanásobnou efektivitu! Ten systém vypadá hrozně a lituji manželku, že tak rozhazuješ prachy. Příště je vem raději na dovču. :-)

Jinak se měj a příště, když něco slepíš tak to rovnou schovej a nechlub se tím, je to trapné.

4 Petr Petr | E-mail | 6. listopadu 2008 v 19:19 | Reagovat

Adame a co umíš ty? Nemáš o problematice vůbec přehled. Jsi hlupák.

5 BOHHy BOHHy | E-mail | 13. listopadu 2008 v 12:44 | Reagovat

Dobrý den. Supr věc, že jste takhle svou práci zdokumentoval. Zajímalo by mě proč jste dělal jednotlivé panely tak malé když jste je nakonec stejně spojil napevno? Nebo proč jste je tedy spojil napevno? Ztrácí se mi v tom jakákoliv výhoda. Díky.

6 Jirka Jirka | 13. listopadu 2008 v 22:35 | Reagovat

Solární panely jsem zhotovil malého rozměru z těchto důvodů. 1. dobrá manipulace, 2. na pevnost skla, při malé velikosti nejsou tak velké nároky,  3.  rám je při provedené velikosti pevnější (bez prohybů). Napevno jsem je sletoval k sobě,  protože  tato varianta je nejlevnější a dle mého názoru  nejspolehlivější na těsnost.

7 Miror Miror | 4. prosince 2008 v 21:00 | Reagovat

Zdravim.Mal by som jednu otazku, ako ste viriesil flexi prepojenie potrubia s kolektorom pri zmene uhla leto/zima ,podla fotiek je to potrubie napevno a pri zmene uhla by sa asi ohlo? Inak super praca.

8 Jirka Jirka | 8. prosince 2008 v 22:47 | Reagovat

Mezi kolektorovým polem a měděným rozvodem je na přívodu i odvodu napojena  nerezová ohebná hadice v délce asi 1,5m , při změně úhlu léto/zima se krásně podá jak je potřeba.  Umístění nerezové hadice jde vidět i na poslední fotce hned u kolektorového pole,kde je znatelný ohyb. Když jsem pořizoval fotodokumentaci zapomněl jsem tuto část nafotit bez izolace.

9 Tevree Tevree | 28. prosince 2008 v 14:48 | Reagovat

Dobrý den. Vaše stránky mě skutečně překvapili. Akorád mi nejde do hlavy ten samotížný systém. Je mezi bojlery nejaké čerpadlo? Nebo to funguje pouze předáváním tepla bez cirkulace? Netrvá ohřev druhého bojleru příliš dlouho?

10 Jirka Jirka | 4. ledna 2009 v 22:44 | Reagovat

Vše funguje spolehlivě, žádné čerpadlo mezi bojlery není potřeba. Sice nevím jak dlouho se voda samotížkou ohřívá, ale když se večer podivám oba dva bojlery mají stejnou teplotu. Samotížný systém začíná dle mého fungovat, když se solární bojler nahřeje kolem 40 - 50 oC, pokud solární bojler nedosáhne uvedené teploty samotížný ohřev neproběhne. Většinou je spotřeba teplé vody kolem 100l, takže se bojler samotížkou spíše jen dohřívá.  Například ráno má  sol. bojler 20 oC a druhý zapojený za ním má 50 oC,  večer má solární i druhý 65 oC. Trubky na samotížce se musí samozřejmě velice dobře zaizolovat.

11 Pavel Krajtl Pavel Krajtl | E-mail | 19. ledna 2009 v 18:06 | Reagovat

Doporučuju natřít ty černé izolace, jinak je sluníčko spálí, ta hmota je citlivá na UV záření

12 Jirka Jirka | 19. ledna 2009 v 21:40 | Reagovat

Zatím jsem nepozoroval na izolaci žádnou změnu, toto uvádí výrobce.

Tepelná izolace Aeroflex SSH je vyrobena ze syntetického kaučuku (EPDM) bez přídavků PVC a FCKW. Díky tomu je měkká a ohebná, snáší dlouhodobě teploty do 175 °C , je vysoce odolná vůči UV záření i povětrnostním vlivům a ozónu. Vynikající izolační vlastnosti (tepelná vodivost při 40 °C je 0,04 W/mK).

Jestli máte jiné praktické a osobní zkušenosti s uvedeným typem izolace,  dejte mi prosím vědět.

Děkuji.

13 radek radek | E-mail | 22. ledna 2009 v 12:27 | Reagovat

Dobrý den,

dívám se na zajímavý systém, co jste vyrobil. Zajímalo by mne, jak se vypořádá váš kolektor s rosením skel a jak je těsný. Možná jsem špatně četl, ale jak jste prosím utěsnil vyůstění měděných trubek z kolektoru?

Radek

14 Jirka Jirka | 24. ledna 2009 v 23:47 | Reagovat

Také jsem měl strach, že by se sklo na kolektorech mohlo zarosit. Zatím jsem systém provozoval asi od května roku 2008, až do současné doby a to znamená, že kolektory, už potkaly deště, tropy i mrazy -20 stupňů. Zatím na kolektorech není známka zarosení.

Vyústění trubek z kolektoru jsem nějak zvlášť netěsnil, jen jsem izolaci Aeroflex mezi kolektory uřízl delší, vtlačil to mezi jednotlivé pole. Těsní to perfektně a doufám, že dlouho bude.

15 skule skule | 4. února 2009 v 23:38 | Reagovat

Zdravím, tvoje práce vypadá zajímavě a precizně!! Zrovna se taky chystám na realizaci slunečního kolektoru, tak mám alespoň nějakou další inspiraci. Nechci rýpat,ale 40 000Kč je opravdu hodně a když k tomu připočtu tvoji práci... Vem si že za 10 000 Kč koupíš hotový kolektor o ploše 2m čtverečních a jeho účinnost je úplně někde než u těch tvých. http://www.solarnienergie.cz/slunecni-kolektory-ploche-kapalinove-neselektivni/ Ale jako zajímavý se mi jeví nápad s tou samotížkou.

16 Michal Onderka Michal Onderka | E-mail | 6. února 2009 v 21:48 | Reagovat

Zdravím, mohu se zeptat proč je u většiny systémů preferován uzavřený solární okruh ? Provozuji doma solární ohřev s otevřenou expanzní nádobou  bez problémů a odpadají u mně komplikace s plněním. je nějaká znatelná výhoda při použití uzavřeného (tlakového) okruhu? Dále napadla mně na místo použití měděného plechu využití levnějšího Nerez plechu. Objevil jsem výrobce kapaliny, která umožňuje měkké pájenní nerez plechu a CU trubky. Nejsem si tedy úplně jist vzájemnou interakcí CU a Nerez, ale myslím, že by to neměl být takový problém - doufám tedy. Nemáte zkušenost s vzájemnou interakcí těchto dvou materiálů ?

17 Jirka Jirka | 9. února 2009 v 0:53 | Reagovat

Máš pravdu, že hotový kolektor stojí  9 700,- Kč bez DPH a ještě můžeš pobrat dotaci, když splníš všechny podmínky. Abych dosáhl plochy co mám, potřeboval bych tři desky což je 34.629,- Kč. k tomu je potřeba bojler, který stojí caa 12.000,- Kč. Poté čerpadlo, elektronika, izolace 22m, rozvody kolem 22m, expanzní nádrž, termoventil, několik ventilů, včetně pojišťovacího, solární kapalinu, zpětnou klapku, šroubení,  armatury, držáky trubek, stojany na kolektory, teploměry, manometr, odvzdušnění a další  drobnosti bez, kterých systém prostě nepostavíš cena  uvedených drobností je dle mého hrubého odhadu minimálně 20.000,- Kč., dohromady  67000,-Kč. Takže zakoupením kolektorových desek jsi  teprve tak v polovině nákladů sol. systému. Já jsem víc peněz neměl a zadlužený jsem byl již dost a nakonec jsem si musel ještě půjčit, protože jsem měl na kol. nachystaných pouze 25.000,- Kč., abych to vůbec dokončil. Dále materiál na výrobu kolektoru jsem sehnal o nějakou tu korunku  levněji než uvádím, ale to nemá, každý takovou možnost. I když někdo má i třeba možnosti lepší. Kalkulaci jsem udělal za cenu, za které se běžně věci kupují v obchodech. Dále něco vyrábět je pro mě velikým koníčkem a dobrodružstvím. A jak jsem již v popisu uvedl, ušetřit se dá nejvíc, ne na výrobě  sol. kol., ale na sestavení systému,  za které jsi firmy účtují nemalé sumy. Pravdou je, že na dotaci nemám nárok, ale kdybych si zavolal firmu, vyplázl bych 120.000,- Kč. jak můj přítel.  Potom bych čekal rok, možná při mém štěstí dva na 50.000,- Kč. dotaci, kdy uvedená výše není vždy tak jistá . Ta účinnost, ta bude asi u kupovaných trochu větší  v zimním období, ale to není pro mě, až tak zajímavé,  protože stejně topím a jeden ohřev bojleru  navíc opravdu ve vyúčtování  při topení domu, až tak necítím.

  I já sdílím názor , že je lepší si kol. desky koupit , ale musíš na to jednoduše mít, až systém sestavíš dej prosím vědět pro zajímavost , koncovou cenu s veškerými náklady. Díky.

18 Michal Michal | E-mail | 9. února 2009 v 22:17 | Reagovat

Tak jsem již byl poučen že s ohledem na velmi špatnou tepelnou vodivost Nerez materiálu je použití nerez nesmysl. Snažím se nyní sehnat nejlevnější CU plech. Poradíte někdo kde by se dal sehnat nejlevněji ? Cu trubky jsem již našel za velmi příznivou cenu: 15 mm trubka za 56Kč/m - což je super cena.

19 Jirka Jirka | Web | 9. února 2009 v 23:03 | Reagovat

Na uvedeném odkazu jsem něco našel,  zkuste se podívat.

20 Michal Michal | E-mail | 10. února 2009 v 9:06 | Reagovat

Ještě jsem se chtěl zeptat zda-li je důležitá tloušťka CU plechu ? Je možné použít i slabší plechy ?

21 Jirka Jirka | Web | 12. února 2009 v 21:22 | Reagovat

Určitě lze použít i slabší plech, výrobci kolektorů obyčejně používají 0.2mm, ale zatím jsem nezjistil, kde se dá tokový plech koupit.  Koupit se dá 0,4mm. V případě, že objevíte prodejce na tenčí než 0,4mm v minimálním formátu 1m čtverečný dejte vědět .

22 Radek Radek | E-mail | 17. února 2009 v 15:59 | Reagovat

Dobrý den, uz dříve mne zaujal váš systém. Chystám se už delší dobu něco podobného sestrojit. Pokud by jste chtěl ještě vylepšit účinnost Vašich kolektorů, mrkněte se na stránky:http://geography.upol.cz/soubory/lide/jurek/PLG/cviceni/PLG_ukol_6.pdf Můžete si spočítat extraterestrální insolaci pro Vaši geografickou polohu a následně naklápět účinněji Vaši sestavu. Mohl by jste mi prosím poslat kontakt na Vás, měl bych nějaké návrhy na jiné řešení a dotaz. S pozdravem Radek T.

23 Mirek Mirek | E-mail | 26. února 2009 v 11:22 | Reagovat

Dobrý den,velmi zajímavý systém,perfektně zdokumentovaný.Také sem se dal do výroby solaru.Místo měděného plechu sem použil hliník,který sem pořídil jako odpad od klempíře za šrotovou cenu,poté jsem ho naohýbal a snýtoval.Cena 3ks panelu 1.2x1.5 m i s nýtky cca600kč

24 Michal Onderka Michal Onderka | E-mail | 3. března 2009 v 14:48 | Reagovat

Nemáte strach z toho, že spojením Cu trubky a Al plechu vytvoříte článek a v místě styku těchto 2 materiálu bude docházet ke korozi ? Dále Al nemá tak dobré teplovodivé vlastnosti jako Cu (bude nižší účinnost) nehledě na problematické spojování (letování) Cu a Al. Osobně jsem sehnal Cu plech (fólii) tloušťky 0,1mm v 270mm širokém pásu o celkové délce 25m kde celková cena byla 1100 Kč i s poštovným. Je to tedy pracnější s pásů si vytvářím celkovou plochu kolektoru, ale za tuto finanční úsporu to stojí. Osobně se vejdu s cenou jednoho kolektoru do cca 1500 Kč (překvapila mně vysoká cena cínu).

25 skule skule | E-mail | 9. března 2009 v 8:39 | Reagovat

Zdravím, rád bych se zeptal, kde se dá sehnat CU plech (folie) v té ceně jakou uvádíte?  Jo, nevíte náhodou někdo jaké jsou teplovodivé vlastnosti zinku?

Díky moc Skuke

26 Michal Onderka Michal Onderka | E-mail | 11. března 2009 v 10:51 | Reagovat

www.medpovrly.cz mají tam podnikovou prodejnu. Kontakt: paní Loskotová: jaroslava.loskotova@medpovrly.cz

tel.: 420 475 315 335

27 Domík Domík | E-mail | 23. března 2009 v 18:34 | Reagovat

Zdravím, nemáte strach z pájených spojů???

28 Jirka Jirka | E-mail | 27. března 2009 v 20:47 | Reagovat

Z  pájených spojů nemusíte mít strach , pokud použijete stejný cín, prováděl jsem test,  spoj se nedá v žádném případě urvat.

29 pavel pavel | E-mail | 13. dubna 2009 v 20:10 | Reagovat

V těchto dnech dodělávám svépomocí sluneční kolektor.Nyní řeším problém regulace a spínání čerpadla.Prosím pana Jirku o odpověd´,jak jste spokojen s regulací SR 1.1.Jaká je nastavená fixní rozpínací teplota?Jaké máte nastavené spínací teploty?Díky Pavel.

30 Jirka Jirka | 14. dubna 2009 v 22:01 | Reagovat

S regulací jsem nadmíru spokojen,  zatím jede bez závad, rozpínací a spínací teplota ( spínací diference ) dá se štelovat, uvnitř regulace je tam na to  potenciometr. Regulace pracuje tak, že porovnává teplotu v bojleru pomocí čidla a ve slunečních kolektorech pomocí čidla, pokud je v kolektoru vyšší teplota než v bojleru, která se dá štelovat potenciometrem, jak jsem již uvedl a to od 5 - 25 °C, čerpadlo sepne,  pokud se teplota srovná čerpadlo vypne. Dále se regulace dá zapnout na stálý provoz, využívá se to třeba při odjezdu na dovolenou při tropech, kdy není požadavek na teplou vodu, přes den se voda ohřívá a v noci se zase přes kolektory vychlazuje. Dále je regulace vybavena zpětným vychlazováním, přes den se ohřívá,  pokud není odběr teplé vody zchladí se bojler přes noc na  45 °C a vypne. Já,  má nastaveno o 25 °C. Jelikož je to asi nejlevnější regulace na našem trhu tak jsem ji zvolil a jsem s regulací spokojen. Větší  investice do regulace je dle mého na jednoduchý ohřev vody úplně zbytečné.    

31 Jirka Jirka | 14. dubna 2009 v 22:15 | Reagovat

Pod dřívější regulací jsem vložil fotku na vnitřní pohled do regulace.

32 pavel pavel | E-mail | 15. dubna 2009 v 12:27 | Reagovat

Moc děkuju za odpově´d a fotku.Ještě mám dotaz jestli lze nastavit kabel k čidlu ,na internetu dodávájí 1,5 m.Omlouvám se,že jsem Vám nepochválil v minulém dotazu Vaše dílo je to super a je pro mne inspirací ke kutilství.Zdraví Pavel

33 Jirka Jirka | 15. dubna 2009 v 21:41 | Reagovat

Kabel jde samozřejmě nastavit ,  popis jsem přidal pod sol. regulátor.

34 Mil Mil | 7. května 2009 v 21:44 | Reagovat

Předem chcí řict, že smekám klobouk. Chci se ale zeptat, podle čeho jste určil vzdálenost mezi měděnými trubkami v kolektoru. Nebo jste to nějak počítal? Nebylo by lepší to trochu zhustit?
Dík za odpověď.

35 Jirka Jirka | 14. května 2009 v 23:12 | Reagovat

Propočítával jsem to podle prof. slunečních kolektorů. Pokud trubky zhustíte, nemůže to ničemu uškodit.  

36 jist jist | E-mail | 20. července 2009 v 22:32 | Reagovat

Mám dotaz nevíte někdo jaký materiál je v těch jednoduchých kolektorech kde je jenom had z cu trubky na izolaci přikrytý něčím jako je černá folie ale asi to folie nebude ten materiál by mě zajímal potom by ty kolektory cenově i výrobně byly někde jinde

37 Tonda Tonda | E-mail | 30. srpna 2009 v 12:55 | Reagovat

Zdravím. Líbí se mi toto řešení. Mám za to, že použití profilů z pozinkovaného plechu ze sádrokartonového programu je elegantní řešení. K výši nákladů uvádím vlatní zkušenost, kdy jsem zabudoval kolektor do střechy domu a dosáhl jsem při užitečné ploše sběrače 6,6m2 nákladu kolem 17.000,-Kč. Sice rovněž nedosáhnu na dotaci, ale mám od dubna kdy jsem dům obydlel teplé vody dosti a při nahřátém boileru přitápím podlahu v domě. Zimní provoz nepředpokládám.  S pozdravem A.P. alias Gučo

38 Josef Josef | 16. října 2009 v 22:58 | Reagovat

Gratuluji,krasna prace.Jen se zeptam, jestli neni separator vzduchu zbytecna investice navic.Jestli nestaci odvzdusnit samotnym ventilem v nejvyssim miste?

39 Jarka Jarka | Web | 5. prosince 2009 v 1:42 | Reagovat

Úplne super !!!

40 Mirek Mirek | E-mail | 31. prosince 2009 v 3:35 | Reagovat

Ahoj, chci se zeptat, je solární kapalina jedovatá? Co když po X letech žačne prosakovat přes výměník do zásobníku-pitné vody?!

41 Svaťoš Svaťoš | E-mail | 1. března 2010 v 12:14 | Reagovat

Velmi zajímavé řešení.
nešel by použít místo měděného plechu pozink,který je levnější.Pro ohřev bazénu možná někdy bojleru .

42 Peter Peter | E-mail | 4. března 2010 v 16:20 | Reagovat

Nazdar Jirko,
Podrobne som si prečítal tvoj postup a mal by som jednu otázočku:
Ty píšeš, že tvoj kolektor sa nahreje na max. teplotu 130 stupňov. Tých 130 stupňov je vtedy, keď je čerpadlo vypnuté a voda v kolektore stojí, alebo keď je čerpadlo zapnuté a kolektor priebežne ohrieva vodu v trubkách?
Zaujíma ma to preto, lebo chcem na rozvod od kolektora po bojler a späť namiesto medených trubiek použiť trubky na podlahové vykurovanie (ktoré sú podstatne lacnejšie), ktoré znesú max. teplotu 95 stupňov, prípadne by som túto trubku použil na spätnú vetvu od bojlera po kolektor- vieš mi udať aj max. spätnú teplotu vody.
PS: Viem si strážiť teplotu v kolektore , nakoľko budem mať vlastnú riadiacu elektroniku, ale iba v prípade že voda aj pri obehu sa mi neprehreje nad 95 stupnov.
Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.

43 cofa cofa | 13. dubna 2010 v 23:10 | Reagovat

130 °C,  pokud si dobře pamatuji jsem uváděl jako havarijní teplotu, při této teplotě již je kapalina expanzní nádobě a pojišťovací ventil upouští kapalinu, aby tlak nepoškodil solární systém. Při běžném provozu se teplota na 95 °C nedostane. V případě, že vypne elektrika a oběhové čerpadlo se zastaví , teplota může začít stoupat i nad 95°C a došlo by tak k poškození systému, který plánujete a vaše úspora se vám prodraží. Já bych do toho nešel. Ale musím se zmínit, že můj známí má rozvody s PVC a jede, už bez problémů dva roky, horší bude, až vypne elektrika.

44 burizon burizon | E-mail | 18. května 2010 v 23:14 | Reagovat

Zdravím autora tohto solárneho systému,
je fajn, že si šikovný človek dokáže urobiť svojpomocne veci, ktoré vyzerajú zložito. Áno, profesionálny systém  solárneho zariadenia je o dokonalom využití slnka a minimálnych alebo žiadnych chybách v skonštruovanom systéme, ale má jednu veľkú nevýhodu- je veľmi drahý. Firmy argumentujú, že je skoro dokonalý, ale ak mám ja dať 60 tisíc a viac korún na ich solárny systém, tak sa na to môžem vykašľať.Ak tieto peniaze zaplatím iba za výdaje na elektrinu na bojler, ktorý mi ohrieva teplú vodu, tak mám na niekoľko rokov vystarané a nemusím sa o nič starať. Ich dokonalý solárny systém funguje tiež iba ak svieti slnko, takže, ak sa chcem osprchovať v deň, ak nesvieti, tak vodu ohrieva elektrina. Môj názor je, že profesionálny systém je veľmi predražený a neobstojí argument, že sú použité materiály na najvyššiej technickej úrovni dannej doby. Je dokázané, že amatérske solárne kolektory sa vyrovnajú v lete profesionálnym a tie získavajú nadskok v zime. Môj názor je, že ak profesionálne systémy na ohrev vody a taktiež fotovoltaické systémy nezlacnejú, tak nech si ich montujú majitelia takýchto systémov a horných 10tisíc, ktorí tomu aj tak nerozumejú.Ja mám spraveny svojpomocne samotiažný solárny systém na ohrev vody, ktorý má veľa nedostatkov,ale ma stal okolo 6tis. korún a hreje vodu v lete tak isto ako najsamlepší profesionálny systém. Takže zdravím profesionálov a nech sa nečudujú, že sa im nedarí, ak chcú byť milionári z večera do rána a pýtajú za ich systém nehorázne peniaze.
Zdraví Vás Burizon.

45 Jeffo Jeffo | 31. května 2010 v 17:37 | Reagovat

Zdravim, Vas navod je super, uz viac ako 2 roky sa chystam urobit nieco podobne, ale az Vas navod ma prinutil urobit konkretne veci. system budem mat skoro rovnaky, akurat nebudem davat riadiacu jednotku, nahradim ju iba cerpadlom s klasickym cidlom ake zopina cerpadlo pri TUV. cerpadlo bude pri boilery v pivnici, ale cidlo s elektronikou na streche pri kolektoroch. na Vasich foto som si vysimol ze od cidla ide iba dvojlinka. mohli by ste mi prosim blizsie popisat ake cidlo ste pouzili? diki

46 burizon burizon | 3. června 2010 v 16:23 | Reagovat

[45]:
Jeffo, pozri na túto stránku: http://regulus.czechtrade.sk/

47 Igor Igor | 6. srpna 2010 v 12:46 | Reagovat

Je to výborné. Vlastná práca, kutilstvo, potešenie. Nemám na to bunky tak len "závidím". Ešte raz - smekám klobouk.

48 Anticrist Anticrist | 13. srpna 2010 v 22:46 | Reagovat

čau mám dotaz chci se do toho pustit,mám peníze i dílnu,ale chci se zeptat jestli je v tom okruhu někde něco vyřízlého,nebo vrtaného třeba v expanzce,nebo v bojleru,přeci jen,když je ta trubka zašroubovaná na místě kdy by měla tak je to bezpečnější než nějaký vrtaný věci.Jinak chválim.Jde mi o bezpečnost

49 Málek Málek | 29. srpna 2010 v 11:31 | Reagovat

Dobrý den, prosím Vás záleží na tloušťce měděného plechu? Fungovalo by to kdybych místo měděného plechu použil jednostrannou cuprextitovou desku na výrobu plošných spojů? Nebo mám raději použít hliníkový plech, který mám k dispozici? Děkuji za odpověď a zdravím Vás. Málek

50 Mario Mario | 15. října 2010 v 23:45 | Reagovat

Pekny navod! A vsetkym, ktori tu pisu, ze je drahy a bla bla bla... Niekoho tesi aj to ze si to spravi sam a fungujeto ku spokojnosti, mozno za tie iste peniaze, co by sa kupil, ale doma robene ma aj vyhody - ak sa nieco posere, tak viem ako je robene a hned si to aj opravim. No a hlavne pri srdci hreje vlastna praca! Este raz pekna praca...

51 František František | 1. listopadu 2010 v 19:46 | Reagovat

Hoši zdravím.
Předně privátně : dle používané češtiny a znalostí materiálu jste docházeli do školy jen ve středu, nebo ani to ?
Plně chápu důvody nebrat profi výrobky i důvody kutilské radosti ! Tvůrčí elán + znalosti je dobré zhodnotit = nabídnout. Samotížka na léto = super.

52 kodl kodl | E-mail | 9. listopadu 2010 v 11:50 | Reagovat

něco podobnýho a jednoduššího (jeden klasickej 200l bojler) s koupenými absorbery provozuji od roku 2004 s vynikajícími zkušenostmi - ročně cca 1 MWh úspora elektřiny, náklady cca 27000kč. V zimě to funguje jenom vyjímečně, takže přitápění kolektory je asi nesmysl... ale od dubna do října (dle počasí) je teplá voda zadarmo a kvůli tomu sem to dělal.

53 mira mira | 12. listopadu 2010 v 11:15 | Reagovat

[43]:Dnes není problém sehnat záložní zdroj za 1500 kč pro provoz čerpadla.Stačí Vám i vysloužilý akumulátor z automobilu

54 Martin Martin | 9. února 2011 v 20:18 | Reagovat

Ahoj predem dotazu super prace. Zajima mne jak odebiras z bojleru teplou vodu kdyz nedojde o ohrevu samotizneho bojleru ? Ze schematu co zde uvadis je vystup TV ze samotizneho bojleru, ale kdyz neni nahraty tece studena voda a tepla je v solarnim bojleru nevyuzita. Dekuji za odpoved.

55 Milda Milda | 16. března 2011 v 8:03 | Reagovat

[3]:Jenom z tebe jede bledá závist.Už jenom to,že ten chlap ukáže co umí udělat je super a takovej mamlas a tlachal umí jen kritizovat.Kritik je vždy ten,který neumí nic.

56 Standy Standy | E-mail | 20. března 2011 v 9:48 | Reagovat

Prima práce,komu se chce ten si solární soustavu vyrobí.Méně šikovní za pomoci přátel,ti zručnější i sami.Už dávno vím že nejvíce kritizují ti co nic neumí a věci nerozumí :þ) Mám v plánu vyrobit obdobný systém,chci jej spolu s trombeho stěnou kombinovat pro ohřev TUV a vzduchu.Zatím je to pouze projekt,prvně musím zajistit vhodný pozemek.Chtěl bych totiž zkusit za vydatné pomoci kamarádů,experimentální stavbu ze slámy a hlíny.Měla by být co nejvíc samostatná-teplo slunce+dřevo,elektřina slunce+vítr+voda?Prostě aby byla minimální zátěží přírodě,jen je to běh na velmi dlouhou trať :þ) S díky za inspiraci se zatím loučím

57 Bob Bob | E-mail | 20. března 2011 v 19:30 | Reagovat

Ahoj supr prace kutile co sklo drží nebo praská děkuju za odpověd Bob

58 cofa cofa | 23. března 2011 v 23:24 | Reagovat

Je to neuvěřitelné, ale sklo nepraská a drží, sám se tomu divím.

59 Altherma Altherma | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 17:46 | Reagovat

PAnely které jste si vyrobil asi nějakou energii přinesou, průmyslové vyráběné panely mají o dost vyšší účinnost na m2.

60 Martin Martin | 17. května 2011 v 0:17 | Reagovat

Nezobrazuji se mi fotografie v textu minuly tyden tam ještě byli je problem na me nebo na vaši straně děkuji Martin

61 Bob Bob | E-mail | 4. června 2011 v 22:15 | Reagovat

Ahoj dobrá práce také kutím podívej se
s-k-bob.blod.cz

62 Pavel Pavel | 29. června 2011 v 11:06 | Reagovat

Ahoj, chodím sem již léta, měl bych dotaz na Jirku, zda nám řekne jak se systém chová po 3 letech? Nejvíce mě zajímá přilepené sklo na pozink silikonem. Zde bych nevěřil, že je vše stále při starém! Netěsnosti záleží na šikovnosti zhotovitele. Předem díky za objektivní zprávu Pavel

63 marek marek | E-mail | 5. září 2011 v 15:47 | Reagovat

Prodam levne za vyrobni cenu 2 vykonnejsi panely na ohrev TUV. 200L ohreje kolem 70st.C. 603275028

64 Karel Karel | E-mail | 18. prosince 2011 v 14:38 | Reagovat

Dovoluji si sem dát inspiraci   http://www.youtube.com/watch?v=NHTOVcgooqI&feature=related

65 Anton Anton | 19. prosince 2011 v 0:44 | Reagovat

Jirko,supr práce!!! Chci se zeptat: propojení mezi kolektorovou sestavou a bojlérem by mohlo být i pozinkovanou ocelovou trubkou?

66 cofa cofa | 19. února 2012 v 21:42 | Reagovat

Pro Pavla, Silikon je Oximový, je přímo určen na hliník, pozink, měď, sklo, pvc. Můži Vás ujistit, že je vše při starém a věřte mi, že nemám důvod lhát.

67 Marek Marek | E-mail | 19. března 2012 v 15:04 | Reagovat

PRODAM ELEKTRONIKU K SOLARNIM PANELUM. PISTE NA EMAIL oznameni.oznameni@seznam.cz

68 Jirka Jirka | Web | 8. srpna 2012 v 11:44 | Reagovat

Solární ohřev vody je fajn, takový jednoduchý, nevím jestli zrovna funkční, máme k bazénu. Mít ale prachy, tak bych celou soupravu pořídil novou a nechal namontovat...ale to je o penězích no.

69 LZ. LZ. | 29. srpna 2012 v 23:35 | Reagovat

Podle fotek to vypadá, že mate kolektory na severni straně střechy.
Byl nějaký důvod proč je nedat na jižní? Případně máte střechu taky situovanou bokem k jihu jako já?

Jinak super prace, velmi motivující.

70 andrej andrej | E-mail | 20. září 2012 v 20:03 | Reagovat

Pekne popisane a urobene
Mam na predaj jeden kolektor laugotherm a 300l bojler dvojokruhovy solarny cena 300e

71 bubak bubak | 6. září 2013 v 23:29 | Reagovat

hlinik a indukcni svarecku, klestina, Rxxulus to tak dela, nebo odporovou bodovou
Cuprextit je tenky a nelzene nej zespod pripajet trubky, jez by musely byt co 3cm a prumeru 3mm pouzit jiny absorber, viz nejake nemecke diy stranky

72 Daniel Daniel | E-mail | 4. dubna 2015 v 11:02 | Reagovat

Ahoj, před lety jsem si z továrních komponent sestavil solárko (trubicové U pipe, regulace, čerpadlo Regulus, zásobník KP Mark). Kdybych to dělal dnes, asi bych to udělal podobně, jen bych šel cestou nákupu kolektorů nebo jejich komponentů v Číně. Kdyby se domluvilo více lidí, mohlo by to být cenově zajímavé. Největším problémem asi bude zvolení vhodného dodavatele (výrobce).

73 Marek Marek | E-mail | 3. května 2015 v 10:49 | Reagovat

Zdravim. Solarni trubice jsem poridil z ciny a jsem spokojen. Mam je uz 7 let.

74 Marek Marek | E-mail | 3. května 2015 v 10:51 | Reagovat

Prodam elektroniku k rizeni solarka s displejem. LEVNE !

75 josef josef | 9. května 2015 v 8:42 | Reagovat

[3]:kreténi jezděj na dovolenou a poflakujou se a nic neumí vyrobit.matláci co jen rozumujou a jsou neschopni něco sami udělat.mám to samé co jsem si vyrobil a šlape to perfektně .stálo to pár korun.z dovolenej nic nemám jen jsem přišel o prachy a hovno z toho.

76 Dena Dena | 7. prosince 2015 v 9:32 | Reagovat

Armatury a trubky pro sestavení různých tepelných systémů

http://www.hst-zichlinek.cz/armatury-FC-C-140.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.