Komentáře

Zobrazit vše (104)
Zobrazit starší komentáře

1 josef Bulva josef Bulva | E-mail | 26. června 2008 v 17:31 | Reagovat

Tak precizní práci a ještě k tomu amatéra jsem už hodně dlouho neviděl.Seš opravdu borec,klobouk dolů.Zajímám se o toto téma taky,ale asi bych se do toho npustil,nejsem asi tak zručný.   Josef

2 jaro jaro | 16. srpna 2008 v 9:56 | Reagovat

super -dobra inspsiracia pre mna

3 Rostislav Kroupa Rostislav Kroupa | E-mail | 10. září 2008 v 12:47 | Reagovat

Prahnu po této záležitostech dloho ale to co je na tech fotkách , to klobouk dolú .Jen co dodělám topení vrhnu se na to.Moc se to líbí.Rosťa

4 Rudek Rudek | E-mail | 13. září 2008 v 22:32 | Reagovat

Opravdu dobrá práce, zjistil jste už jak to funguje v praxi, šlo by to pohánět asi i čerpadýlkem s fotovoltaickým pohonem. poradíte jak jste vyřešil bojler a kolik je potřeba těch Vašich kolektorů k nahřátí 200l.Přeji mnoho teplé vody a díky za inspiraci.R

5 Rudek Rudek | E-mail | 13. září 2008 v 22:59 | Reagovat

Ještě jednou Rudek, omlouvám se ale nedočetl jsem vaši práci do konce, nemám slov. Můj předešlý dotaz je bezpředmětný. Jste šikovný! R

6 tonda tonda | E-mail | 19. prosince 2008 v 3:15 | Reagovat

Tak takový návod už hledám na internetu dlouho díky za inspiraci, jen poprosím o radu. Kde koupit solární barvu?

díky a slunci zdar

7 Jirka Jirka | 20. prosince 2008 v 23:07 | Reagovat

Tady je odkaz  na solárlní barvu http://www.movychem.cz/kolektorove-barvy

8 mira mira | 26. prosince 2008 v 12:23 | Reagovat

Proč nepoužít materiál na kolektor ocel a médium olej? Ten klidně může mít teplotu víc jak 100 stupňů.Výměníky olej-voda existují.Měd je drahá a cín také.Díky oleji ocel nemůže zkorodovat.

9 Jirka Jirka | 4. ledna 2009 v 22:56 | Reagovat

Zajimavá myšlenka !

10 rascal rascal | 13. ledna 2009 v 15:00 | Reagovat

S tím olejem je to zajímavá myšlenka, ale nevím jak by se to chovalo v té soustavě, přeci jen voda ma obrovskou tepelnou kapacitu, kdežto olej jen malou tepelnou kapacitu...

11 Ruda Ruda | E-mail | 20. ledna 2009 v 16:31 | Reagovat

Jirko, také velice chválím. Díky tvému popisu to lze snadno pochopit a v případě, že k tomu má člověk podmínky i vyrobit. Na závěr mi ale chybí zkušenosti s provozem toho zařízení. Jak to funguje, co to dokáže...

12 Pavel Pavel | 22. ledna 2009 v 22:28 | Reagovat

Ahoj moc pěkné dílko. Nevíte někdo zda a případně kde se dá zakoupit sklo určené na solární panely?

13 Roman Roman | 23. ledna 2009 v 10:12 | Reagovat

Ahoj zajímalo by mě zda by nebylo vhodnější nějaké jiné rozložení trubek, už s ohledem na vypouštění systému.

14 Jirka Jirka | 23. ledna 2009 v 19:13 | Reagovat

Pro Rudu  - popis provozu a co systém dokáže je popsáno v rubrice Provoz a pořizovací cena, zatím tam chybí provoz v zimních měsících, snažím se to postupně doplňovat.

Pro Pavla – kde se dát koupit solární sklo jsem nezjistil podle mého je to obyčejné stavební sklo. Já jsem použil obyčejné sklo o tloušťce 3,5 mm zatím jsem ze sklem neměl žádný problém, ale lepší by bylo sklo v tloušťce 4 mm.

Pro Romana – pokud by jste chtěl systém vypouštět zvolil bych složení trubek lyrový (žebřík),.

15 Michal Michal | E-mail | 9. února 2009 v 22:14 | Reagovat

Opravdu super konstrukce. Osobně se do toho na jaře pustím. Raději sice použiji žebříkovou konstrukci - větší průtok (tvrdší zdroj tepla) a myslím si že je také lépe teplotně uhlídatelný. Povozuji již solární ohřev za pomocí kolektoru od firmy www.ballbrno.cz se kterým jsem absolutně spokojen (skleněné trubice s kapalinou obarvenou na černo). Chtěl bych udělat podobné kolektory s otevřenou expanzní nádobou.

16 Honza Honza | E-mail | 1. března 2009 v 11:31 | Reagovat

Zdravím Vás Jirko a taky moc chválím. Opravdu moc pěkná práce. Chci se zeptat, zdali by šel dát namísto minerální vlny polystyren. Mám kolektor rozpracovaný a rozmýšlím se, jakou izolaci zvolit

17 Michal Onderka Michal Onderka | E-mail | 3. března 2009 v 14:41 | Reagovat

Rozhodně polystyren nedoporučuji. Za prvé se odpařuje a za druhé jsou teploty na panelech poměrně dosti vysoké a nevím zda-li by to polystyren přežil. V současné době vyrabím také panely trochu jiným způsobem a jestli chcete můžeme se podělit o zkušenosti. Viz. můj email.

18 Jirka Jirka | E-mail | 3. března 2009 v 22:35 | Reagovat

Souhlasím s Michalem Onderkou,  polystyren není vhodný k  zaizolování kolektoru. Malá tepelná odolnost.

19 Jirka Jirka | E-mail | 24. března 2009 v 21:10 | Reagovat

opravdu super práce a návod za týden začínám se stavbou :-) , chtěl bych použít pro ohřev bazénu "na přímo" jaké jste použil čerpadlo - nebo spíš průtok systémem- a jaký by měl bý průtok pro přímý ohřev bazénové vody

díky Jirka

20 GoreRipper GoreRipper | 8. května 2009 v 22:01 | Reagovat

Tvrzené sklo "Planibel čirý" 4mm (Float)
LT = cca85% (propustnost světla)

21 Peter Beran Peter Beran | E-mail | 12. května 2009 v 16:20 | Reagovat

Dlouho se tím zaobírám a tohle je super inspirace.

22 Josef Nechvátal Josef Nechvátal | E-mail | 3. června 2009 v 8:07 | Reagovat

Dobrý den
Jsem ůplně nadšený co všechno české ručičky jsou chopny zhotovit. Vůbec celé zpracování je úžasné. Pane Jirko, mám k vám pár dotazů. Může se jako akumulační nádrž použít kombinovaný bojler. Musí být nekonečný had k Cu plechu připájen? Nestačlo by ho tam jednoduše přichytit nejákýma svorkam a nebo přidrátovat?

S posdraven J.Nechvátal

23 Tomáš Lipčák Tomáš Lipčák | E-mail | Web | 7. června 2009 v 13:41 | Reagovat

Dobrý den, pěkně řemeslně zpracováno, chci jen reagovat na sklo, používá se kvůli vysokým teplotám žáruvzdorné skla, které máme v krbových vložkách, olej se nepoužívá, protože má při ohřívání velkou rozpínavost (byla by nutná až pětinásobná exp.nádoba) , v zimně naopak hostne a to nedělá dobře oběhovím čerpadlům, přeji mnoho úspěchů všem co to tu čtou, Tom

24 Tomáš Lipčák Tomáš Lipčák | E-mail | Web | 7. června 2009 v 14:15 | Reagovat

Možná bych ještě navrhnul těm kteří se až tak necítí na letování, tek lze koupi cu trubku měkou, kterou krásně naohýbáte bez nutnosti letovat velké množství kolínek. Trubka samozřejmně musí být k cu plechu přiletována aby převzala maximum energie. Tom

25 Josef Nechvátal Josef Nechvátal | E-mail | 8. června 2009 v 16:33 | Reagovat

Je nějaká alternativa použití akumulační náýdrže? Originální od firmi z Dražic i od jiných firem se mi zdají být dosti drahé.

26 Jirka Jirka | 11. června 2009 v 23:38 | Reagovat

Kombinovaný bojler, který je vybaven teplovodním výměníkem můžete samozřejmě využít ve svém solárním systému. Dle mého názoru akumulační nádrž začíná od 500 l, aby měla efektivní využití.  Asi by se ,dalo propojit  i více bojlerů za sebou k akumulaci, ale bylo by to asi složitější  na propojení, aby vše dobře fungovalo.
Můj dobrý kamarád použil jako akumulační nádrž vyřazenou cisternu na mléko, kterou zakoupil za šrotovou cenu, do ní namotal měděného hada jako tepelný výměník. Akumulační nádrž již provozuje deset let.
Když u nás likvidovali JZD, bylo tam nádrží spousta za pár korun.

27 Jirka Jirka | 11. června 2009 v 23:45 | Reagovat

Žáruvzdorné sklo není zapotřebí, postačí i úplně obyčejné. Prof. firmy používají sklo stavební tvrzené a u dražších kolektorů navíc antireflexní.

28 Radek Václavík Radek Václavík | E-mail | Web | 14. června 2009 v 16:23 | Reagovat

dobry den jako nápad amatéra to není špatné až na malej detajl letované spoje nevydrží uz pří 130 °C  takže tento kolektor je nepožitelný v solárním panelu je toplota až 280 °C samozdřejmě tento kolektor ji asi nedosáhne, ale pokud už si ho někdo chcete vyrobit tak všechny spoje zaletovat aspon na tvrdo a ne na měko cínem.  

29 Josef Nechvátal Josef Nechvátal | E-mail | 16. června 2009 v 13:18 | Reagovat

Tedy na běžný provoz pořídit bojler cca. 250-300 litrů se dvěma výměníky a el. dohřevem?

30 Josef Nechvátal Josef Nechvátal | E-mail | 16. června 2009 v 13:20 | Reagovat

Mám k dispozici tabule drátěného skla. můžu toto sklo využít na stavbu solárních panelů?

31 Josef Nechvátal Josef Nechvátal | E-mail | 19. června 2009 v 18:45 | Reagovat

Na obrázcích je dobře viditelné že ke kolektorům vedou tři káplíky. K čemu tyto káblíky vedou?

32 Jirka Jirka | 1. července 2009 v 0:18 | Reagovat

Dle mého nejlepší kombinace jsou bojlery dva, první se dvěma výměníky,  na  solar, samotížný a za ním zapojit bojler s výměníkem na samotíži a ele. ohřev.
Drátěné sklo bych se vůbec nebál využít  pokud je k dispozici za dobrou cenu.
Ke kolektoru vede jeden kabel k čidlu, které porovnává teplotu v kolektorech. Do jeklu jsem schoval čokoládu před deštěm,  která tento kabel spojuje ele. kabel s čidla s nadstaveným ele. kabelem.

33 Jirka Jirka | 1. července 2009 v 0:57 | Reagovat

Pro Radka Václavíka, musím s vaším názorem nesouhlasit. Cín s označením Sn97Cu3 DIN EN 29453 se začíná tavit, až při 230 °C, když teplota v solárním  systému přesáhne přes 110 °C solární kapalina je již v expanzní nádobě pokud bude teplota vyšší začne solární kapalina opouštět systém pojišťovacím ventilem. Teplota 200°C je havarijní. Máte pravdu 230 °C mé kolektory nikdy nedosáhnou,  tudíž nemusím mít strach ze zničení panelů.

Parametry cínu http://www.bernzomatic.sk/seznam.php3?sid=2af16044ed3d5cdc018e3b976390b2fe&podkategorie=74&l=cz

34 Kamil Kamil | Web | 3. července 2009 v 20:24 | Reagovat

Pěkná práce,taky jsem něco kutil, viz web

35 Karel Dub Karel Dub | E-mail | 28. července 2009 v 18:57 | Reagovat

Tak tyto stránky mají jen 1 chybu, a to že jsem na ně nepřišel dřív. Nemusel bych experimentovat s plechovými radiátory draze koupené v kovošrotě a nyní levně prodané.. Jinak BINGO. Jen co mě příjde důchod, jedu pro trubky , plech atd...

36 Juraj Juraj | 9. září 2009 v 23:04 | Reagovat

Neuvažovali ste niekto nad sklom z plastového okna ?

37 miraus miraus | E-mail | 29. října 2009 v 11:23 | Reagovat

dotaz............ co tmavé sklo??? je to dobrej nápad, nebo to není dobrej nápad ,, nebo jakej je to nápad ???

38 Marek Marek | E-mail | 23. listopadu 2009 v 21:33 | Reagovat

Naprosto skvělý návod. Díky za inspiraci. Jen by mě zajímalo, jestli existuje nějaké pravidlo, podle kterého se volí délka trubky na 1m2 absorbční plochy tzn. Množství kapaliny, která se ohřívá jedním metrem čtverečním. Ve vašem kolektoru vychází na 1m2 plochy zhruba 0.5litru kapaliny. Celkem máte tedy plus minus 3-4litry kapaliny v šesti panelech. Co se stane, kdybych dal trubky na kolektoru hustěji? Klesne mi účinnost? Musím říct, že jste opravdu velmi zručný kutil. Gratuluji

39 Dr Meduza Dr Meduza | E-mail | 5. prosince 2009 v 6:52 | Reagovat

Skvela prace
Osobne taky uvazuju o vyrobe domacich kolektoru, akorat trochu jinym zpusobem
kolektor by byl ze 2 plechu s plastovou mezivrstvou, pres kterou potece voda (primej kontakt s plechem) - tohle reseni by melo bejt vyrazne levnjesi a jednodussi, nez trubka a pajeni
ale hlavne bych se chtel pokusit o odsati vzduchu z prostoru mezi absorberem a sklem, otazka je, jestli to to sklo vydrzi kdyz se tam umisti distancni sloupky

40 budikz budikz | 19. února 2010 v 10:24 | Reagovat

dobrý den
před provedením smekám,

jak se to řeší se sněhem - upevněním
a s mrazem - vypouštěním?

41 jirkas jirkas | 29. března 2010 v 11:15 | Reagovat

jseš borec, hlavně za to, že tvoje know-how dáváš všem ! pan Buh ti to oplať

jirka

42 Astro Astro | 4. května 2010 v 20:55 | Reagovat

Díly na tuto stavbu solární systému, jsem našel dnes na Aukru

http://aukro.cz/item1026518752_solarni_system_pro_tuv.html

43 Karel Poříčí Karel Poříčí | 4. května 2010 v 20:57 | Reagovat

Jo je to tam za super cenu, jenom asi ty panely by staly těch 20 tis. Díky super odkaz

44 Jiljí Záruba Jiljí Záruba | E-mail | 26. května 2010 v 12:38 | Reagovat

Protože tu není jiný kontakt, prosím autora, zda by se mi neozval na adresu receptar@vyber.cz (nebo jilji.zaruba@vyber.cz). Časopis Receptář připravuje článek o solárních systémech a měl by zájem o některé informace a fotografie z praxe. Děkuju. Jiljí Záruba, redaktor časopisu Receptář.

45 Jiljí Záruba Jiljí Záruba | E-mail | Web | 28. května 2010 v 9:39 | Reagovat

Vzkaz pro autora tohoto webu: Měl byste zájem publikovat některé své zkušenosti v časopise Receptář? Pokud ano, prosím, ozvěte se mi. Jiljí Záruba (jilji.zaruba@vyber.cz)

46 Zdeněk Ledr Zdeněk Ledr | E-mail | Web | 11. července 2010 v 15:50 | Reagovat

Dobrý den, předem pochválím autora této stránky...klobouk dolů..
Chci se zeptat, zda mohu kolektory na střechu umístit, aniž bych je naplnil...? Bude to nějaký pátek trvat než budu mít ostatní (rozvody, nádrž atd.) připraveno, ale rád bych dodělal střechu - zlikvidoval provizorní zakrytí, vyrobil oplechování kolektorů atd., abych se mohl věnovat dalším činnostem na stavbě a nemusel už také řešit občasný průsak vody při dešti.

Předem děkuji za radu, s pozdravem Zdeněk Ledr.

47 hl.pavel hl.pavel | E-mail | 21. března 2011 v 20:00 | Reagovat

Rád bych reagoval na názor pana Radka Václavíka. Dle mého názoru máte pravdu v tom že na solární systémy se má používat tvrdé pájení, jelikož veškeré součásti solarních systemů mají odolávat teplotě 200 °C. Ale záhadou mi je, jak jste pro boha přišel na to, že teplota v solárním kolektoru je 280 °C. Zřejmě naznačujete problematiku stagnační teploty, která vzniká při nedostatečném odběru tepla z kolektoru nebo poruchy cirkulace. Ovšem v tomto případě tento kolektor, který spadá do kategorie plochý - neselektivní(dle povrchové úpravy absorberu), je stagnační teplota 100 °C, stagnační teploty 300 °C dosáhnete u trubicových vakuových kolektorů, kterým je tento kutilský kolektor na hony vzdálen.S pozdravem Pavel

48 radim radim | E-mail | 22. března 2011 v 21:36 | Reagovat

Zdravím všechny kutily, jelikož se zajímám o problematiku solárních panelu a rad si věci dělam sám, pustil jsem se do stavby dle návodu autora(kterému bych rád vyjádřil obdiv). všechno klapé pěkné až na pár detailu. Známého jsem poprosil o nákup materiálu, vše ok, až po zapájení jsem zjistil že mám jiný typ kolínek(byly menší) celek byl tim pádem kratší, ale to jsem vyřešil výměnou jednoho prostředního kusu Cu trubky. Na pájeni používám horkovzdušnou pistoli 1600W. Pajka Sn99Cu1 je ovšem děs, ale nějak jsem to zapájel. Doporučuji truhlářské svorky, kousek latě, hada nejprve zafixlovat a pote podložit ze strany Cu plechu celou trubku latkou a stáhnout. Zapájet od oblouku po oblouk a přemístit. Vlnění plechu je tímto praktický eliminováno. S pozdravem Radim

49 radim radim | E-mail | 18. dubna 2011 v 15:13 | Reagovat

Pro všechny zájemce,

Na adrese http://ulog.guidoroth.de/index.php?option=com_virtuemart&page=shop.product_details&flypage=&category_id=4&product_id=11&Itemid=3&lang=de

jsem sehnal velice zajímavy lak na selektivní pokrytí Cu plechu. Dnes jsem provedl první "náter". Zdá se to být velice nadějné. Lak není tak lesklý jako barva Rabsorb ma černo-fialový odstín a zdá se mi že i lépe přilné. Jedna se o barvu M40Li. Porovnám panel S Rabsorbem a M40Li a zveřejním výsledek. S pozdravem Radim
S pozdravem

50 Hanz Hanz | 15. května 2011 v 21:50 | Reagovat

[37]:Tmavé sklo je špatný nápad - světlo musí přes sklo projít s co nejmenší ztrátou a musí se zachytit na černě nabarvené ploše s trubkami.

51 marek marek | E-mail | Web | 5. září 2011 v 15:53 | Reagovat

Prodam levne za vyrobni cenu 2 vykonnejsi panely na ohrev TUV. 200L ohreje kolem 70st.C. 603275028

52 peter peter | E-mail | Web | 1. listopadu 2011 v 11:51 | Reagovat

vypredaj 25 trubicovy vakuovy netlakovy kolektor SFM 25-47/1500 200eur bez dph   15ks

53 peter peter | E-mail | Web | 1. listopadu 2011 v 11:53 | Reagovat

kontakt 00421918583499 p. Bobaľa  netlakova aku nadoba 1000L antikor s izolaciou 700eur

54 Jirka H. Jirka H. | 27. ledna 2012 v 20:30 | Reagovat

skvělá práce klobouk dolů,jen si lámu hlavu jak jsi těch 6kolektoru odvzdušňoval.Pokud teda nemáš plochou střechu :-))

55 PAvel Kolin PAvel Kolin | E-mail | 7. února 2012 v 9:19 | Reagovat

[39]: Podobny napad ma take, teda co se odsavani tyce. Jen vakuum je tezko udrzitelne, takze bych pouzil klasickou fintu-odsat vzduch a nahradit ho argonem. Ten ma daleko lepsi izolacni vlastnosti nez vzduch. Sehnat se da napriklad v Linde technoplyn, kde i zapujcuji tlakove lahve. Sice nevim na kolit by to vyslo, ale ucinost kolektoru by se tim asi rapidne zvysila (hlavne pres zimu)

56 Honza Honza | E-mail | 26. února 2012 v 18:35 | Reagovat

Skvělá práce autora kolektorů, řada užitečných informací. Máme rodinný domek a určitě se do stavby zanedlouho pustím. Akorát jedna připomínka, kolektory zde uvedené jsou zřejmě zapojeny do série, kde účinnost s počtem kolektorů klesá (průchodem vody skrz všechny hady se ohřívá čím dál teplejší voda), zvažuju proto paralelní zapojení. Pro kutily elektroniky - regulátor by šel vyrobit také, např. naprogramováním procesoru ATmega, který řídí dvě teplotní čidla a čerpadlo. Zkusím to. Slunci zdar.

57 Pavel Kolin Pavel Kolin | E-mail | 28. února 2012 v 13:24 | Reagovat

Uzasna zalezitort. Chystam se na vyroby nejakeho kolektoru. Jen me napada, jestli by nebylo ekonomictejsi pouzit Al plech namisto Cu a Cu hada k plechu neletovat, ale pomoci nejakych Al ocek prinytovat k plechu a do prostoru mezi Cu trubku a Al plech dat teplovodnou pastu. Cu plech je totiz podstatne drazsi nez Al plech. No a nakonec mam jeste pocit, ze bych usazeni plechu a trubky otocil - v prezentovanem kolektoru je na osvicene strane trubka, ja bych ji dal do spod. Prijde mi, ze tak bude efekt absorbse zareni lepsi. Co myslite? Dalsi zdokonaleni by mohlo byt pouziti dvou krycich skel, otazkou je o kolik by se snizila propustnost zareni dovnitr.

58 Filuta Filuta | E-mail | Web | 29. února 2012 v 19:28 | Reagovat

Také promýšlím konstrukci panelu, který by mi v zimě přitápěl v garáži. Na léto bych ho demontoval. Promýšlím, jak to udělat, aby byl panel co nejúčinnější a přitom laciný.
Já bych tvojí variantu udělal následovně. Já znám jen elektrikářskou pastu a ta by ti mohla stékat atd. Kdoví jakou teplotu tam budeš mít. Nýtování půjde, ale ten přenos tepla se ti sníží, letování na tom bude určitě lépe. Nebude se prát Cu s Al? Vznikne tak galvanický článek a celé to vyrezne. Mrkni na internetu jak se spojuje AL s Cu. Trubku bych nechal nahoře, ať do ní pere slunce a není ohřev vody závislý jen na tom, jaké teplo dokáže přenést ten přinýtovaný plech. Pokud by bylo špatné spojení, voda se neohřeje. Když bude trubka ke slunci, tak se při špatném spojení může ohřát alepoň trochu

59 Filuta Filuta | E-mail | Web | 29. února 2012 v 19:32 | Reagovat

[56]: Nechápu jak myslíš tu účinnost. Když venku bude chladno a slunce pod mrakem tak s panelama paralelně vodu neohřeju ani o 1°C, ale jak jsou v sérii, tak teplota poroste. Vím, že při letních dnech má celý systém malý průtok vody(Paralelní by ohřál víc bojlerů), ale co když nejsou podmínky ideální?

60 Franta Franta | E-mail | 6. března 2012 v 14:49 | Reagovat

Již v r. 1988 jsem si udělal 2 ks. kolektory 1x2 m2. celková plocha 4 m2,které pracují dodnes, a to takto: V horní a dolní části kolektoru 22 mm sběrná měděná trubka,   po 10 cm vyvrtané otvory do kterých jsou na tvrdo zaletovány trubky prům.10 mm. Nastříhal jsem si 9 cm pásky z měděného plechu,(odpad od klempířů) které jsem zaletoval cín. pájkou na středy trubek, plocha kolektoru nastříkaná černým mat. lakem na školní tabule,(drží dodnes) pozinkovaná vana, pod ní tepelná izolace, zasklení 6 mm sklo, (staré,sice dost těžké, ale levné). Kolektory mám zapojeny se samotížnou cirkulací,( nádrž musí být výš než kolektory)sklon střechy 45 stupňů jihovýchod,nádrž dvouplášťová, musí být (samotížná cirkulace) Ve vnějším okruhu nemrznoucí směs. Toto zařízení mám beztlaké ( otevřená expanzní nádrž,starý plast. sud. vedle bojleru) propojen hadicí ze sprchy, to znamená, při ohřevu a rozpínání vody nemrznoucí směs přetéká do sudu, při chladnutí se směs vysává nazpět do okruhu. Hadice v sudu musí být až na dně sudu. V nádrži mám topné těleso, které přes  léto prakticky nepoužívám. Ještě mám vnější okruh napojen na topení(radiátory), při dosažení teploty ve spodní části nádrže cca 70 stupňů sepne termostat čerpadlo, které přebytečné teplo prožene přes  radiátory. Toto je vy užíváno hlavně v době nepřítomnosti na chatě. Před touto výrobou mě nikdy nenapadlo, kolik energie se může s kolektorů zužitkovat. I když je týden zataženo, tak z nádrže teče vždy vlažná voda. Ze studně je teplota vody cca 10 stupňů, takže když přijde tato voda do nádrže, okamžitě steče do kolektorů, kde je vždy o něco vyšší teplota než ve studni. Myslím si, že v tomto je samotížná cirkulace výjimečná. Přeji hodně úspěchů v tomto podnikání.

61 Marek Marek | E-mail | 19. března 2012 v 15:12 | Reagovat

PRODAM ELEKTRONIKU K SOLARNIM PANELUM. CENA 1500. PISTE NA EMAIL oznameni.oznameni@seznam.cz

62 Pavel Kolin Pavel Kolin | E-mail | 19. března 2012 v 15:25 | Reagovat

[59]: Budu reagovat na oba tve clanky (59 a 58). Nejprve k 59. Take mam pocit, ze ucinejsi zapojeni bude paralelni. Mozna je muj tok myslenek nepresny, ale zkusim ho predlozit (neberte to jako fakta, ale jako namet na zamysleni): Kolektor bude mit s rostouci teplotou vody vyssi ztratu a tim i nizsi ucinnost. Takze idealni bude, pokud teplota vody v oruhu bude co nejnizsi. Je to logicke. Predstavte si, ze kolektorem neproudi voda a kolektor ma treba 90C. Do jednoho pustime vodu o teplote 10C a do druheho o teplote 80C. Z ktereho kolektoru se odebere vic TEPLA?! (za a je spravne). Takze kdyz budou kolektory v serii, tak je sice pravda, ze na vystupu bude relativne tepla voda, ale myslim si, ze stejne teploty bychom dosahli i u paralelniho zapojeni (jen by to trvalo nekolik pruchodu a jelikoz by byl prutok vyssi, tak si myslim, ze casove by to bylo na stejno-za jednotku casu bychom na stejnou teplotu ohrali stejne mnozstvi vody). No a ted k bodu 58. Take jsem si rikal, jak se bude mit rad Cu a Al. Pro je hlavne ten obrovsky financni rozdil mezi Cu a Al. Ted jak pisi komentar me napada kapalinovy prenos tepla, ktery by vyresil problem s prenosem i korozi mezi Al a Cu. Hruba predstava:velky Al plech z jedne strany natren na cerno (absorber).Ten by byl prinytovan/slisovan/zkratka nejak prichycen k Al vane s Cu sneke (vana by mela hloubku podle prumeru Cu trubky. A cela tato "vana" by byla naplnena olejem jako teplovodnym mediem. No je to jen okamzity napad, ktery se musi trochu uhladit (a pripadne zamitnout) :D

63 pavel pavel | 19. března 2012 v 15:28 | Reagovat

[62]: hmmm ted me napadlo, ze bude asi problem s expanzi oleje...mozna by stacilo jen tam nechat vzduchovou mezeru, ci propojit vsechny kolektory a udelat extra expanzni nadobu...no byl to jen napad..

64 Pavel Š Pavel Š | E-mail | Web | 12. dubna 2012 v 13:36 | Reagovat

[63]:Jako teplovodné medium byl byl zcela jistě výborný transformátorový olej. Pracuji léta v elektroenergetice a tento olej se používá v chladících okruzích velkých transformátorů. Nevýhodou je již zmíněná teplotní expanze. U trafooleje je skutečně značná. Další problém je v tom, že olej pronikne i takovým těsněním, které běžně odolá vodě. A čím je teplejší, tím více proniká. Tam bude asi největší kámen úrazu.

65 Zdenek Zdenek | E-mail | 17. dubna 2012 v 18:26 | Reagovat

Trafoolej jsme měli na chatě řadu let. Jako médium dobrý, ale pod každým spojem jsme museli mít minivaničku, vzlínalo to úplně všude. Před časem jsme jej vyměnili za automobilovou nemrzku (modrou ne fridex) a je klid.

66 Muros Muros | 27. dubna 2012 v 17:31 | Reagovat

dajte si jednopanelove radiatory ocistene natrete na cierno pod sklo utesnit zaizolovat a mate to bez problemu

67 mato mato | 1. května 2012 v 22:21 | Reagovat

[66]:ten radiátor funguje na princípe ako kotol na ústredne kúrenie?

68 Pavel Kolin Pavel Kolin | E-mail | 2. května 2012 v 8:03 | Reagovat

Hmm to s tim radiatorem je docela zajimavy napad. Jen se bojim, ze to bude mit nejaky hacek, jako skoro vsechno. Ted jsem se dival na ceny jednodeskovych teles. Nasel jsem nejvetsi teleso 900x3000 za 4812Kc tedy 1782Kc/m2 Coz je krasna cena ve srovnani ceny medeneho plechu, trubek, letovani atd, atd.. Nejsem si jisty jak dobre se bude predavat teplo mediu, preci jen deskove radiatory pracuji na jinem principu-maji velky povrch, coz si myslim, ze bude na skodu (vetsi tepelne ztraty). Rozhodne by to stalo za zkousku. Napiste nekdo sve nazory at se mame od ceho odrazit. P.

69 SB SB | E-mail | 10. května 2012 v 15:02 | Reagovat

[68]:

V nějaké diskusi jsem četl, že ten háček spočívá v uvolňování rzi z radiátoru (jestli je použit s výměníkem, tak to nevadí). Takže by se hodil měděný, ale to jsem zase jednodeskový nikde nenašel.

70 Jozef Jozef | E-mail | 13. května 2012 v 14:39 | Reagovat

Rad by som sa pustil do stavby slnečných kolektorou podla návodu autora.Chcem sa spýtať či rozmery kolektora, ktoré udáva autor sú ideálne alebo je možno meniť velkosť absorčnej plochy a tým aj celého kolektoru

71 marek marek | 20. května 2012 v 23:09 | Reagovat

celkem dobrý, jen bych místo popsaného materiálu použil měkkou měd co se prodává v klubkách např. v nějakém hoby marketu, nebo u chlad´ařů a jen naohýbal do potřebného tvaru, odpadá letování, kolena, spoje, je to bez rizika, že to začne někde téct s vajde to podstatně levněji. Jo, a ještě k průměru trubek, kdysi jsem našel na netu technickou dokumentaci k profi kolektoru a byli tam použity trubičky průměr jen 8 nebo 9 mm, a ty právě používají zmínění chladáři, Marek

72 Jirka Jirka | E-mail | 24. května 2012 v 20:50 | Reagovat

Sice moc nerozumím tomu jak funguje solární ohřev vody, nejsem tak technicky zkušený, ale co se týká skla, dporučil bych použít tepelně tvrzené sklo - čili kalené. Když je normální sklo vystaveno vysokým teplotám, např. nahřátím se od blízkých tmavých ploch vydávající intenzivní žár, vzniká ve skle velké napětí a může dojit k tomu, že to nevydrží a praskne. Kalené sklo se používá i jako prostřední sklo u dvojskel, protože 3 skla za sebou už mají větší zbarvení a dokážou se více zahřát. Když není prostřední sklo kalené, dochází k jeho praskání, hlavně u větších ploch. Ideální je mít i zbroušené hrany na skle, to pomáhá napětí ve skle snížit. U nekaleného skla je taky pravděpodobnější, že ho mohou rozbít věší kroupy, které padají snad každým rokem. Jinak nápad i návod je super! Jen tak dál... :)

73 Juraj Juraj | E-mail | 4. července 2012 v 18:19 | Reagovat

Na uvod by som chcel vyjadrit obdiv za jednoduche a velmi elegantne riesenie. Velmi ma to inspirovalo a rozmyslam, ze sa tiez do toho pustim podla vasho vzoru.
Nebolo by jednoduchsie tie medene trubky naohybat z jedneho kusu namiesto pouzitia kolien?
Klasickou metodou - naplnit trubku pieskom, uzavriet, ohnut, otvorit a piesok vybrat. Znizila by sa cena a zrychlila vyroba hada. Ak by sa k tomu spravila sablona na ohybanie, usetrilo by to vela casu.
Kedze vase riesenie vynika jednoduchostou, plredpokladam, ze ste uvazovali aj nad ohybanim. Ak ano, preco ste zvolili radsej kolena?
S pozdravom, Juraj

74 Václav Václav | 24. července 2012 v 8:16 | Reagovat

Dobrý den,nikde jsem nenašel ani nevim kde se dá pořídit barva rabsorb5 děkuji za tip

75 Karol Karol | 21. srpna 2012 v 22:51 | Reagovat

[74]:http://www.movychem.cz/barvy/kolektorova-selektivni-barva-rabsorb-5-26

76 papa63 papa63 | E-mail | 15. ledna 2013 v 10:56 | Reagovat

[14]:Zdravim Vase vyroba solarniho panelu mne mooooooooc zaujala moooooooc se mi libi jsem take takovy spekulant .Bylo by mozne se spojit a poslat ihfo o tom jak Vam to funguje Dekuji za odpoved Petr

77 cofa cofa | 13. února 2013 v 20:05 | Reagovat

Vše funguje OK a bez poruch.

78 Ćuňas Ćuňas | E-mail | 6. března 2013 v 22:03 | Reagovat

Ach jo...

I přes to množství kvalitní a ne jednoduché práce se obávám, že je to nanic.
První chyba - obyčejné sklo bez omezené reflexe, druh chyba - solární barva místo eloxu (další přechod), třetí chyba - brutální objem vody v trubkách - nejde to pak uregulovat v sérii, paralelně to nejde uregulovat vůbec.

Toto všechno jsme již dávno měli udělané a kolektory dosahovaly zlomek výkonu originálních zařízení renomovaných výrobců....nerad to říkám, aleje to tak.Čuňas

79 Vikin Vikin | E-mail | 7. března 2013 v 0:14 | Reagovat

Zdravím ve spolek. Taky jsem se před nějakou dobou zamýšlel nad uvedenou problematikou svépomoci a napadlo mě, udělat solární panel za pomoci tep. výměníku, který má každá kuchyňská lednice (hlavně ta vyřazená ve sběrném dvoře!!!:) což je položka troufnu si říct za 0.0 ,-Kč:) myslím, že zapojení více kusů za sebe není žádný problém a tenhle tep. výměník by byl nejefektivnější. Už se těším jak dodělám věci potřebné k nastěhování do nového RD (což nepočká) a začnu si jako ,,správný kutil,, hrát s ostatním:)
p.s: zlaté české ručičky Jirko:)

80 afterduft afterduft | E-mail | 26. března 2013 v 13:37 | Reagovat

Dobrý den. Váš kolektor se mi velice líbí, ale bohužel nemám prostřeky k jeho výrobě. Před časem jsem přemýšlel jak co nejlevněji vyrobit slunečný kolektor k ohřevu vody. Vymyslel jsem (možná je to ojev ameriky)jednoduchý sistem. Předstvte si tři tabulky skla slepené akvarijním silikonem po obvodu na sebe. Pro vyšší pevnost a odolnost lze tabulky na několika místech slepit silikonem k sobe i v ploše.  Něco jako trojsklo. Mezi jednotlivými tabulkami vytvořit před slepením potřebnou mezeru (komoru). Kdy první komora by sloužila jako tepelná izolace, dilatace asi 10mm (jako u dvojskla). Druhá komora, dilatace asi 5mm, by byla opatřena vstupem a výstupem pro teplonosné medium, kterým by byla druhá komora naplněna. Toto "trojsklo" by bylo položeno na polystyrenové desce pokryté alobalem. Ovšem medium by muselo být tmavé a já nevím čím například vodu takto obarvit. Uvítal bych zde s laskavým dovolením majitele stránky radu, jaké médium použít, případně čím obarvit vodu.Děkuji

81 Chorchouš Chorchouš | E-mail | 12. dubna 2013 v 16:17 | Reagovat

Dobrý den,
jako každý kdo četl tyto stránky se o tuto problematiku nějak zajímá, i já mám v hlavě podobný nápad a moje troufalá imbecilní otázka je co se stane pokud udělám "hada" s menšími rozestupy?? počítal jste nějak výkon, nebo jste pouze měřil a vypočítal, že bude 6x trubka 60cm, může být např.8x ???
díky za odpověď
jinak skvělá práce:-)

82 kath kath | 14. dubna 2013 v 21:55 | Reagovat

Úžasná práce, Váš článek mne přesvědčil o tom, že se stavba vlastního kolektoru dá provést. I kdyby tepelné zisky byly nižší než u "profi" kolektoru, není problém udělat si o jeden kolektor víc :)

Díky za návod!

83 Pavel Pavel | 24. dubna 2013 v 20:59 | Reagovat

[81]: použil bych k obarvení hypermangan... dostupný v lékárně i drogerii... i malé množství dokáže vodu zbarvit do tmavě fialové...

84 Pavel Pavel | 24. dubna 2013 v 21:01 | Reagovat

sorry to platilo pro 80

85 Pavel Pavel | 24. dubna 2013 v 21:07 | Reagovat

taky se teda přidám... používám už tři roky ploché radiátory v rámečku pod sklem k ohřevu bazénu a jsem natolik spokojený s účiností, že je přez sezónu použiju k ohřevu TUV a pro bazén vytvořím něco nového.... barvu pro nástřik jsem použil černou matnou polyuretanovou a zatím na té staré bílé drží...

86 Václav Václav | 6. května 2013 v 23:58 | Reagovat

[78]:Naprosto souhlasím s kolegou. Prijde mi v dnesni dobe naprosto zbytecne vyrabet kolektor vlastnorucne, kdyz jsou ceny tak nizke. Jiz jsem to komentoval na blogu http://peja.4fan.cz/. Doporucil bych vsem balicek, ktery si muze kazdy sam koupit a naisntalovat - http://www.euronom.cz/solarni-ohrev-vody-svepomoci , prijde mi to dost vyhodne za ty ceny a ty komponenty.

87 Luděk Luděk | E-mail | 8. května 2013 v 11:34 | Reagovat

Dobrý den.
Prosím o informaci, jaký teplotní rozdíl  je nejvhodnější mezi vstupní a výstupní teplotou vody kolektoru.(Měřeno na kolektoru na střeše-jen pro upřesnění). Tuto informaci potřebuji k realizaci regulace pro sluneční kolektory.
Děkuji za informaci.

88 Pavel Pavel | 20. května 2013 v 20:32 | Reagovat

Václave to nemůžete myslet vážně... za 60000 budu vodu ohřívat elektrikou v letním období minimálně 15let ... a kde je kutilská radost ze samovýroby fungujícího udělátka ?

89 Jan Jan | E-mail | 20. června 2013 v 22:49 | Reagovat

[29]:Tedy nevím,proč by se cín měl tavit při 130°C,taví se až při 180°C a výš,podle příměsí,např.olova,to za prvé a za druhé by to při této teplotě byl již parní výměník,což asi není...použil jsem obyčejný deskový radiátor v dřevěném rámu a už ráno z něj teče velmi horká voda,průtok je regulovaný fotovoltaickým článkem a čerpadlem na 12V na přívodu.

90 Jan Grew Jan Grew | E-mail | Web | 14. července 2013 v 11:58 | Reagovat

Vypadá to fakt skvěle, muselo to dát strašně práce. Ještě by mě zajímalo, jak se vyrábí solární panely

91 Kristýna Kristýna | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 15:20 | Reagovat

Ty se jejich výrobou živíš? Pokud ano tak by bylo dobré si  udělat ISO certifikace

92 Dušan Dušan | E-mail | 6. listopadu 2013 v 14:23 | Reagovat

Díky za inspiraci, ještě bych se rád zeptal, jaký typ oběhového čerpadla jste použil.

93 Pavel Pavel | E-mail | Web | 19. ledna 2014 v 10:02 | Reagovat

Dobrý den, než se  pustíte do solárního ohřevu svépomocí , doporučuji nastudovat:

http://solarnisystemynaohrevvody.cz/solarni-ohrev-vody/solarni-ohrev-vody-svepomoci

Každý není vyučený instalatér :)

94 conanjr conanjr | E-mail | 25. ledna 2014 v 17:00 | Reagovat

Loňskou zimu jsem si udělal podle cofy jeho kolektor a od dubna do konce září a paráda.Trošku jsem inovoval,ale jen trochu.Rozměr 2x1m, sklo tvrzené (2m2 - 1600Kč).Tento rozměr mi bezproblémů ohříval 160 litrů na minimálně 60 stupňů.Od konce září do dubna ohřívám vodu kotlem na vytápění.Cena celého kompletu včetně expanzky, čerpadla,vedení z kolektoru, no prostě úplně všeho potřebného - necelých 14000Kč.Úspory na elektrice 50%!

95 Radek Radek | Web | 1. srpna 2014 v 13:40 | Reagovat

Taky jsem si vyrobil solarni kolektor, ale trosku levnejsim zpusobem. Vsechno jsem sepsal na svych strankach www.radekc.eu/solar.

96 Pharmk747 Pharmk747 | E-mail | Web | 4. září 2014 v 6:26 | Reagovat

Very nice site!

97 rosta rosta | 12. září 2014 v 17:35 | Reagovat

Dobry den vaše práce se mi velice libila navod je velic detailni ohřev použivam druhym rokem funguje bezproblemově diky

98 vikigach vikigach | E-mail | 7. prosince 2014 v 14:46 | Reagovat

ahoj, zaujala mě Vaše amatérská výroba plochého kolektoru. Nechcete ho nebo jiný starší prodat? Myslím tím, že si třeba vyrobíte jiný s nějakým vylepšením a ten starší amatersky vyrobený prodáte mě. potřebuju jeden nebo dva na chatu a nechci kupovat nové po 9000 Kč kus

99 skytrooper skytrooper | E-mail | 6. dubna 2015 v 18:32 | Reagovat

ahoj.Prave dokoncujem podobny system. Akurat panel mam na streche cca 12m od vymenika ktory ja v pivnici. v okruhu je samozrejme cerpadlo.
zaujimalo by ma ci mi moze robit nejaky problem otvoreny system, teda ze na najvysom mieste je otvorena vyrovnavacia nadrzka??

100 skytrooper skytrooper | 6. dubna 2015 v 19:31 | Reagovat

Este jedna otazka, na aku najvysiu teplotu moze medium vystupit?? voda sa zacne varit pri cca 100 stupnoch, no nemam skusenost s tym ze by som niekedy videl vodu varit v ciernej nadobe na slnku...alebo sa mylim???

101 Petr Petr | 24. dubna 2016 v 19:36 | Reagovat

Tak tohle mě teda dostalo, já jsem zatím jen začínající kutil, ale tohle je pecka. až trochu natrénuju manuální práce, tak se do toho asi zkusím taky pustit. Zatím sem si pořídil jen úhlovou brusku, akučku graphite a pár základního nářadí jako kladívko, gola sadu atd... ale postupně to rozhodně hodlám doplňovat o vrtačku atd... zatím teda zkouším jen základní věci v domácnosti, ale jak říkám, jakmile trochu potrénuji, tak se zkusím vrhnout i na tohle

102 Radek Radek | E-mail | 16. června 2016 v 20:17 | Reagovat

Super práce....Taky jsem si jeden vyrobil. První byl jen s hadice natřené na černo na zkoušku. Druhý už z CU trubek poskládané ve stylu žebříku,výkon mnohem lepší.

103 Standa Standa | E-mail | 15. srpna 2016 v 13:05 | Reagovat

Ahoj, je to zajímavé. Ten had, kde bude proudit voda je jasný, ale nechápu k čemu slouží ta rovná trubka? Prosím o vysvětlení. Díky

104 Jarda Jarda | 14. října 2016 v 14:34 | Reagovat

nevite nahodou někdo z vlastní skušenosti jestli když natřu vzduchovej kolektor barvou rapsorb 5 jestli to bude smrdět ? zatím sem uvazoval o eternalu ten spíš voní když se zahříva horko vzdušnou pistolí dik

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.